Dagmar Mertová

Adresa: Jarošov, Uherské Hradiště
Tel: 777 366 278
Email: zp.mertova@seznam.cz
Web: www.vedomacestakesvobode.cz

Kdo jsem a co mi dala Cesta

Jmenuji se Dagmar Mertová a pocházím z menšího města Koryčany. Od dětství jsem měla časté zdravotní problémy a tak se nemocnice stala, po určitou část mého života, druhým domovem. Ve čtyřech letech mi byla diagnostikována porucha štítné žlázy. Následovaly silné alergie, astma a ve 23 letech jsem se nechala zaškatulkovat s diagnózou Crohnova choroba.

Můj osobní život se proplétal nevydařenými vztahy, které měly podobné základní vlastnosti. Nežila jsem svůj život. Nechala jsem se řídit druhými.

Často jsem si pokládala otázky: „Proč mi to děláte, když já taková nejsem. Proč se mi to děje? Co jsem komu udělala? Proč jsem tak nemocná, když já za to nemohu. “Dobrovolně jsem se zařadila do role oběti a tím přicházela o svou sílu a svobodné rozhodování.

Proč Vám tohle sděluji? Chci se podělit o část mé životní etapy, která mě zavedla až sem. Nyní mohu z celého srdce říci, že jsem vděčná za každou zkušenost ve svém životě. Za nemoci i vztahy, kterými jsem si prošla a díky nim získala směr, ale i sílu se ponořit do hloubky sama sebe. Podívat se na přesvědčení a strachy, které jsem si o sobě během života vytvořila. Cesta je pro mě dar. Zbavila jsem se hluboké nenávisti k sobě samé, která mne ničila zevnitř. Začala jsem věřit v sebe samu. Jsem vděčná, že jsem směr cesty našla. Pomáhá mi v každodenním životě a věřím, že s ní překonám všechny budoucí překážky, tak jako jsem zvládla ty v minulosti.

Pokud cítíte, že Vás už nebaví situace, ve které se nacházíte a toužíte po změně, velmi ráda budu součástí vaší proměny.

S LÁSKOU Dáša

Celá Evropa:  http://www.thejourney.com/practitioners.asp

Najdi Cestu k sobě…

Život je jako houpačka. Kolik nálad se u nás vystřídá jen během jednoho jediného dne! Ohnisko: naše pocity! Naše emoce jsou jako malé děti: dožadují se naší pozornosti. My však často máme tendence je krotit a usměrňovat, bojovat proti nim a potlačovat je. Nedovolíme si plně prožít smutek, bolest, stesk, vztek či paniku. Často totiž ani nevíme, JAK!

A tak se motáme v obavách, utápíme v depresích, usínáme v apatii. Výsledek tohoto počínání se může projevit nejen na psychice, ale čím dal častěji také na fyzickém těle: zažívací potíže, chronické bolesti, zlozvyky a závislosti (jejichž cílem je vlastně potlačit nepříjemné emoce), kouření, přejídání se, chronická únava, žárlivost či nedůvěra v lidi, strach, obavy, nízké sebevědomí apod. – všechny tyto problémy mají počátek na buněčné úrovni, kde jsme odmítli cítit skutečnou emoci.